STALO SE FOTOGALERIE KONTAKTY INSCENACE O NÁS AKTUALITY

Stalo se

Členka divadla BLIC mezi superstar!
Sandra Holáková své první divadelní kroky vyzkoušela na jevišti divadla BLIC nejdříve jako princezna v Kocourovi v botách, poté jako Raisa ve Svatbě Balzaminově a Athéna v Trójankách. V poslední vzpomínkové inscenaci A zase ta Kateřina jezdila na zkoušky z Prahy a mihla se na jevišti alespoň jako tanečnice. To jsme ještě netušili, že se bude pravidelně objevovat na televizních obrazovkách v rámci soutěže Československá Superstar. Vzpomínáte si na reklamu, kde asistentka musí napravovat číslo na hrudi, které je nakřivo? Ano, ona asistentka je právě naše Sandra. Nezapomeňte při dalším dílu superstar ocenit její úžasný herecký výkon

Silvestrovský přírůstek
Kouzelného Silvestra oslavili před rokem manželé Koukolští, když jim do rodiny přibyla čarovná holčička jménem Elenka, společně se svou sestřenkou Julinkou Helmichovou se mají čile k světu a doufejme, že se brzy obejví i na našich divadelních prknech. Ví bůh, že dobrých herců není nikdy dost

Blic strašil na zámku v Uherském Ostrohu
Stalo se již zvykem, že se BLIC podílí na akci Zámecké bloudění, která se koná vždy v době Helloweena na ostrožském zámku. Letos se vše neslo v duchu historie. Zámecké sály, chodby i věž obsadily postavy, které jste mohli v minulosti na Ostrožsku potkat. Naši divadelníci obstarali role v železničním neštěstí, vraždění ve starém mlýně, ducha pošty a týraného vězně. Ale návštěvníci si mohli vychutnat ještě starodávné metody mučení, Fridrichovu zradu nebo černou paní. O tom, že se jim taková ochutnávka líbila, svědčí i množství odvážlivců, kteří se letos na zámek dostavili. Během dvou hodin trvání akce jich zámeckými prostory prošlo takřka šest set. A to už je pořádné číslo, nemyslíte!





BLIC uchvátil diváky v Hodoníně
V sobotu 20. března se divadelní soubor BLIC vypravil na krajskou přehlídku amatérských divadel Hoblík v Hodoníně. Jeli jsme sem poprvé a tak jsme byli samozřejmě zvědaví, co nás čeká. Celková atmosféra byla velmi příjemná, pořadatelé pozorní a porota vstřícná, takže jsme si naši poslední inscenaci Julie umírá každou noc na prknech hodonínského kulturního domu opravdu užili, až na několik výpadků textů, které zřejmě zavinila tréma a které nám snad diváci i porota odpustili jsme si vysloužili nejen několik aplausů na otevřené scéně, smích provázející celou inscenaci, ale také skandovaný potlesk na závěr představení. Diváci nás vyhodnotili jako nejlepší představení festivalu hned za domácím souborem, což nás skutečně potěšilo. A co na to porota? Předseda poroty Josef Brůček se hned na začátku přiznal, že text hry dopředu sice četl, ale moc jej nezaujal a tak si ani nepamatoval, jak vlastně všechno dopadne. Na druhou stranu uvedl, že naše podání jej hned na začátku strhlo hereckým koncertkem v podání Ireny Vackové v roli Alby a Ivana Helmicha jako Chilberta. Prý jsme mu svým výkladem pomohli pochopit některé nesrozumitelné části textu. Nicméně jsme se shodli, že tempu představení trochu uškodila neustále se otevírající a zavírající opona, ale v tom jsme byli nevinně, v sále se totiž nedala navodit úplná tma, takže jsme oponu vzali jako náhražku. Další z poroty Karel Thomas vyzdvihl ještě výkon nejmladší herečky v inscenaci Veroniky Hrabalové. A poslední porotce Josef Morávek rovnou přiznal, že romantika mu moc neříká, takže jsme jej přímo neoslovili. Ve festivalovém zpravodaji pak vyšla recenze, ze které krátce cituji: „Určitě bych vyzdvihla skvělé herecké výkony všech představitelů jak v hlavních, tak i ve vedlejších rolích. Jak bylo řečeno i porotou, obdivuhodný výkon podala představitelka Antonie, děvčete z venkova, jež má hrát Julii. V jedné minutě dokáže být pokornou stydlivou služkou a v druhé vzplanout láskou. Avšak, jak jsem zmínila, výborně hráli všichni, což posunulo hru velmi dopředu.“ Taková chvála nás samozřejmě nesmírně potěšila a dvě ceny, které jsme si odvezli domů též. Irena Vacková získala cenu za plnokrevné moderní herectví v roli Alby a Veronika Hrabalová za citlivé ztvárnění vrstevnaté postavy Antonie. Děkujeme a zveme všechny diváky, kteří Julii umírající každou noc ještě neviděli, aby se určitě na některou z dalších repríz přišli podívat. Budeme-li věřit hodnocení hodonínského publika, určitě nebudete litovat.

Horory útočily na zámku
O Halloweenském večeru 31. 10. 2009 se na ostrožském zámku konala akce Zámecké bloudění, kterou pořádal DDM Uherský Ostroh ve spolupráci s Mementem Mori a divadelním souborem BLIC. Vše začalo jak jinak než lampiónovým průvodem, který osvítil ulice Uherského Ostrohu, nejkrásnější však byl v odrazu hladiny Moravy, když přecházel most směrem k zámku.
Letos byla prohlídka zámkem opravdu děsuplná neboť se zde sešla monstra z různých krvelačných horrorů a tak byl přístup dětem do zdí zámku zakázán, bylo jim to však vynahrazeno dílničkami, ve kterých je obsluhovali méně nebezpečná strašidla. Zde si děti mohly vyrobit měňavé obličeje, hrůzyplné přívěsky na klíče, lampión či se nechat profesionálně strašidelně nalíčit. A zatímco se děti ponořily do své fantazie, jejich starší sourozenci a rodiče se vypravili zvýšit si svou hladinu adrenalinu. Celým zámkem se nesla atmosféra stísněné nejistoty, kterou umocňovala temná hudba, vytí vlkodlaka a výkřiky děsu návštěvníků. Do každé místnosti se vstupovalo s očekáváním něčeho hrozného a každý krok byl těžší. Nejdříve návštěvníci absolvovali prohlídku domu voskových figurín, které jakoby tančily při klavírním koncertu, všichni rychle prošli, neboť jim hrozilo, že se mohli stát jednou z nich. A už z ní v uších zvuk motorové pily, kterou nastartovalo další monstrum tentokrát z hororu Texaský masakr motorovou pilou, nedaleko číhal přízrak minulosti, který chtěl osvobodit svou duši, obvazy vály ze záhrobí staré mumie, která děsila svými sípavými zvuky. Ani věž nebyla ušetřena výkřikům hrůzy, když někteří procházeli kolem mimozemšťanů z hororu Znamení či snad kol televize, ze které se plížila Samara slibujíc smrt za 7 dní (Kruh). Vraždící klaun It stál na vrchu věže a jeho smích se zarýval až do morku kostí. Ve druhém patře se z temného koutu vynořila panenka Chucky se svou kamarádkou a velkým nožem a co by to bylo za horory, kdyby tu chyběl satan nebo snad dokonce duchové, již jen okrajově zmíním přítomnost upírky, vlkodlaka, Sweenyho Todda a další, které můžete spatřit na fotkách. Návštěvníci byli tedy pohlceni do světa hrůzy a někteří ani nemohli najít východ ze zámku. Poté, co opustili tajemné komnaty, vzpomínali na svůj strach s úsměvem a každý si mezi strašidly našel svého oblíbence.
Kdo jste tam nebyl, neklesejte na mysli, v příštím roce za Vámi opět přijdeme, zažijete noční můru s Fredy Krugrem, bláznivý smích Jokera, chirurgii Hanibala či potemnělou Sleepy Hollow a další.
Tak tedy za 365 dní…















Co se děje za scénou
Jak to vypadá, nepřistupují členi divadla BLIC tvořivě pouze k jevištnímu tvaru, poslední rok si na nás vyžádal několikerý vysoce kreativní přístup. Jen si to vemte, znáte ten populární film Čtyři svatby a jeden pohřeb? Tak my se ho snažili dohnat. Až na to, že náš soubor potkaly zatím v letošním roce tři svatby a jedno narození plus k jednomu do konce roku možná ještě dojde. A kdo s kým? Tak začalo to tím narozením. Ve čtvrtek 28. dubna se Aňdě a Váňovi Helmichovým narodila holčička s krásným divadelním jménem Julie.
Hned na to se konaly dvě divadelní svatby. Nejdříve jedna v Las Vegas, kde si náš člen Roman Mikovič (určitě si ho pamatujete jako Jeffa v paní Savageové nebo Matěje v pohádce o kocourovi v botách) na sedadle kabrioletu řekl své ano s princeznou Ladou (ona to asi princezna není, ale Lada se jmenuje)
. a hned pár dní na to se vzali dva, které BLIC dal dohromady, z Petra Čičela a Evy Koukolské jsou od června manželé Koukolští Svatba byla na zámku a my jsme se postarali o drobné zpestření, když jsme coby družina krále Přemysl a Otakara II. vyžadovali právo první noci. Aby si ženich vykoupil svou nevěstu, musel se strefit šípem do jablka, nevěsta zašít drátěnou košili a společně jsme si i zazpívali.
Třetí svatba se konala v pizzerii v Ostrožské Nové Vsi a my coby mafiánská partička jsme naši členku Sandru Čičelovou zasvěcovali do umu gangsterského. Trefovala se nožem do nakreslené postavy (naštěstí), snažila se s manželem Ferkem vcucnout špagetu a nakonec ztropila báječnou italskou scénu i s rozbitými talíři. Zkrátka vidíte, že legraci si užijeme i mimo jeviště a co teprve, když máme diváky.


Jak dopadla divadelní dílna v Uherském Ostrohu?
Dvacet čtyři dětí si hned v sobotu ráno 10. ledna za pomoci našich herců připravilo loutky svých vlastních motýlků, poté následovaly hry inspirované dramatickou výchovou, kdy si děti zkoušely úkoly, které jim měly osvětlit hereckou profesi. Předváděly míč, pokroucenou větvičku, obra nebo hrály s imaginárním předmětem. Na závěr se všichni přetahovaly o imaginární lano. Před obědem jsme se ještě stihli rozdělit do čtyř skupinek, které vedli jednotliví herci divadla BLIC. Radek Nožička s Martinem Brožem připravovali s dětmi písničku, Evka Koukolská s Veronikou Hrabalovou vymýšlely taneční vystoupení, Květa Drobná s Ivanem Helmichem minipohádku a Petr Čičel s Adrianem Gabrhelem a Ivou Bedřichovou pantomimu. Po obědové pauze se samostatné skupinky vrhly na příprvu jednotlivých představení a v 16.00 hod. se předvedly na jevišti rodičům. Nadšený aplaus a smích odměnil jak děti, tak spolupracující herce. Od 17.00 hod. už se děti mohly zapojit do pohádky O třech motýlcích, kterou jsme jim zahráli v koncertním sále Uherského Ostrohu. I tentokrát odcházeli všichni přihlížející nadmíru spokojeni. Zaslechli jsme prohlášení jednoho z účastníků dílny: „Dneska to byl tedy absolutně super den!“ A co říci na závěr? Snad jen: "Pro nás taky".


Tanečnice indického tance pomáhá připravovat novou inscenaci divadla BLIC.

Mohli jste si s námi vyzkoušet!

Koncem března letošního roku jsme uspěli s projektem Mýtus jako živá přítomnost v grantu vyhlášeném Nadací děti-kultura-sport. Tento projekt je založen na začlenění tradic antické kultury do současného světa. V rámci projektu připravujeme inscenaci antické tragédie Euripidových Trójanek, která by měla mít premiéru na letošních Kateřinských slavnostech v sobotu 24. listopadu v Ostrožské Nové Vsi. Součástí projektu byl také seminář indického tance vedený lektorkou Vendulou Uhýrkovou, jehož první lekce se konala v dubnu a druhá lekce v neděli 21. října kam měla přístup i veřejnost, kde se mohli s polu s námi naučit krátkou lehkou choreogrqfii. Vendula Uhýrková se indickému tanci plně věnuje již 5 let. Při studiích vysoké školy v Praze se seznámila s profesionální nepálskou tanečnicí Tej Kumari Thakuri na jednom z jejích vystoupení a stala se její žákyní. Indický tanec ji zcela uchvátil, koncem září se vrátila z dalšího studia tohoto krásného umění v Indii a nyní pořádá semináře po celé České republice. Jelikož byl nedělní seminář součástí výše zmiňovaného grantu, měla veřejnost vstup tentokrát zdarma.

Herci z našeho divadla na přehlídkovém molu

V červnu na festivalu Bylinkové dny v Uherském Ostrohu jsme si vyzkoušeli zcela jinou disciplínu.
Naše krásné herečky a udatní herci předvedli na přehlídkovém molu výrobky jedné indické společnosti a dokázali tak, že ani role modelek a modelů jim není cizí. Podobnou roli si někteří z nás vyzkoušeli i na dalším ročníku Bylinkových dnů.
Tentokrát předváděli orientální kostýmy. Posuďte sami, není to radost pro oko?

Napajedelská přehlídka ocenila opět výkon Ivana Helmicha

V dubnu se divadlo BLIC zúčastnilo prestižního festivalu v Napajedlech se svou úspěšnou inscenací Svatba Balzaminova. Jelikož se jednalo opět o festival spojený s odborným hodnocením, byli jsme zvědaví, jestli se nám porotu podaří zaujmout stejně jako naše diváky v Ostrožské Nové Vsi. A věřte, že s výsledkem jsme byli spokojeni. Odborná porota složená z herců a dramaturgyně zlínského divadla vyzdvihla především výkon Ivana Helmicha v hlavní roli a udělila mu Čestné uznání.
Při závěrečném hodnocení inscenace ohodnotila celkovou hereckou úroveň souboru, vyzdvihla opět choreografii i výběr hudby. Pouze se pozastavila nad celkový vyzněním inscenace s tím, že Květa Drobná v roli vdovy Bělotělové není vlastně žádnou prohrou, ale že by si podle nich Balzamin mohl za tak šikovnou babu ještě pogratulovat. My to samozřejmě víme, ale jak máme obsazovat takové role, když máme v souboru samé krásné ženské.

Mýtus jako živá přítomnost - 1. lekce indického tance

Koncem března uspělo divadlo Blic projektem Mýtus jako živá přítomnost také v grantu vyhlášeném Nadací děti-kultura-sport. Inscenace Trójanek, kterou v současné době chystáme, s tímto projektem úzce souvisí, a proto jsme již také absolvovali první lekci indického tance pod vedením lektorky Venduly Uhýrkové. Pokud bude mít někdo z děvčat zájem zúčastnit se pokračování semináře, rádi je u nás uvítáme. O termínu dalšího konání dáme včas vědět.

nahoru